Stanovisko k termínu „připsáno“ a jeho vlivu na autorské odměny

Termín  “připsáno“ je užíván  ve smyslu - pravděpodobně, ale nikoliv nutně
autentické dílo umělce”, pojem je  poměrně rozšířený a používaný řadou galerií a aukčních domů.  Sledováním užití tohoto výrazu ve vztahu ke konkrétním dílům pozorujeme, že neexistuje jednotný pohled na to, kdy je možno označit autorství díla pojmem „připsáno“.
Některé galerie používají tento výraz bez bližšího zkoumání, pouze na základě údaje prodávajícího, nebo na základě vlastního úsudku galeristy, čímž projevují někým vyslovený názor „ autorem tohoto díla by mohl být XY“. Některé galerie pak tímto výrazem označují díla vysoce pravděpodobně vytvořena konkrétním umělcem, výrazem „připsáno“ pouze proto, aby předcházeli případným následným námitkám ohledně autorství díla.

Naše stanovisko  vychází z toho, že výraz „připsáno“ autorovi je rovnocenné s výrazem „autorství je pravděpodobné“. Ten, kdo takto označuje dílo, se domnívá, že autorem je XY, není si ale zcela jist.

Z hlediska nároku na autorskou odměnu je podle nás podstatné, že již samo uvedení jména autora, který je „pravděpodobně“ autorem nabízeného obrazu, má významný cenový potenciál, protože je to hlavně pověst autora, která má hlavní vliv na cenu, za kterou je dílo nakonec vydraženo, nebo prodáno.

Co je ovšem ještě podstatnější je to, že v režimu povinně kolektivní správy se povinnost odvodu autorské odměny vztahuje i na díla anonymní, tedy u kterých nebyl dohledán, nebo potvrzen autor, pokud všechny okolnosti nasvědčují tomu, že by ochrana autorského díla v době prodeje trvala.
Pokud je tedy dílo „připsáno“ konkrétnímu autorovi, je  zjevné, že styl, motiv a technika odpovídají dílům onoho konkrétního autora  a době jeho vzniku a  je tedy možno považovat za jisté, že takové dílo nevzniklo dříve, než v době, kdy taková díla autor tvořil. Lze tedy předpokládat, že i v případě, kdy by byl autorem někdo jiný než autor, kterému je dílo připsáno, jde o současníka takového autora a lze tedy předpokladát, že ochrana takového díla z hlediska časového testu trvá. Takové dílo je možno považovat za „osiřelé“, kde práva k němu vykonává příslušný kolektivní správce.

Oba tyto důvody, každý sám o sobě odůvodňují stanovisko GESTORu - ochranného svazu autorského, že z prodeje takového obrazu musí být odvedena autorská odměna.

Vybrané odměny za taková díla jsou zařazována k odměnám autora, jemuž je dílo připsáno a vyplácena nositelům autorského práva. Tento způsob výběru autorských odměn je nejspravedlivějším způsobem vypořádání. Tento způsob je v souladu s ust. čl. 15 Bernské úmluvy o ochraně uměleckých děl.