Co je to právo na odměnu za opětovný prodej autorského díla

Koncepce práva na odměnu za prodej autorského vizuálního díla je obdobou práva díla hudebního za jeho užití. Právo autora díla hudebního nekončí prodejem nosiče, na kterém je dílo zaznamenáno. Autor práva hudebního má dále právo na odměnu z prodeje nosičů, na kterých se hudební dílo zaznamenává a právo na odměnu z užití (produkce) jeho děl.


Stejně práva  autora díla vizuálního nekončí prodejem díla samotného. Jak dílo hudební,  tak dílo umělecké je předmětem dalších obchodů, a proto mají autoři právo na odměnu i za následné využití. U autorů děl vizuálních je to pak také právo, aby se autor podílel na zisku, který jeho dílo vytváří pro majitele děl a obchodníky s uměním. 


Jde o právo vysoce spravedlivé, jak je prokazováno dlouholetým sledováním trhu s uměním. Zásadně by to měl být autor díla, kdo by měl mít právo na úspěchu tohoto díla. Historie zná řadu případů, kdy autor sám, který prodal své dílo v době nouze,  zemřel v bídě, zatímco na prodeji jeho děl bohatli jiní. Nejde o právo nové, už na přelomu dvacátého století byla nutnost úpravy práva, aby se autor podílel na komerčním úspěchu svého díla, vnímána jako obzvlášť potřebná.


Právo autora na autorskou odměnu za následný prodej originálu uměleckého díla se v naší právní úpravě poprvé zakotvilo již  1.2.1927, kdy nabyl účinnosti zákon č. 218/1926 Sb. o  právu k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském). Nejčastěji je toto právo uváděno v mezinárodním názvosloví pod francouzským názvem („droit de suite“). Právo je zaručováno mezinárodním právem (Bernská úmluva), právem Evropských společenství (komunitárním) a národními úpravami.


Právo na odměnu za opětovný prodej autorského díla dle platné české úpravy vzniká tehdy, pokud se dílo, které prodávající  prodá za kupní cenu, která činí 1 500 EUR a více, a jestliže se takového prodeje jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba, která  obchoduje s uměleckými díly.


Oprávněnou osobou k právu na odměnu je  autor a po jeho smrti dědicové. Právo  končí koncem roku,  v kterém uplyne 70 let od smrti autora.


Povinnost platit autorskou odměnu   se vztahuje nejen na originály výtvarných děl, ale  u určitých děl i na autorské kopie - rozmnoženiny. To jsou výtvarná díla, která v omezeném počtu vytvořil sám autor, nebo která vznikla pod jeho vedením,  jsou očíslovaná, podepsaná, nebo jinak umělcem řádně prohlášená za pravá.

Právo na odměnu při opětovném prodeji se ale nevztahuje na architektonická díla a plány  na díla užitého umění (pokud nesplňují znaky originálu uměleckého díla) a na rukopisy skladatelů a spisovatelů.

Od povinnosti platit autorovi odměnu jsou  osvobozena prodávaná umělecká díla, pokud prodávající získal originál přímo od autora v době kratší než tři roky před opětným prodejem a pokud kupní cena při následném prodeji nepřesahuje 10 000 EUR.